Většina sběratelských oborů je opředena různými klišé a nesmysly, které jsou v myslích laiků hodně hluboko zakořeněny. Pojďme dnes některá z nich vyvrátit:

1. „Když se podívám na jakoukoliv burzu tak vidím, že sbírání známek je jen pro staré pány a brzy vymře.“ Toto je asi nejznámější a zcela nejhloupější klišé. Na této stránce je fotka z aukce společnosti Heinrich Köhler z Německa z počátku 20. století. A jak mi pan Huylmans, jednatel tohoto, dodnes velmi úspěšného, aukčního domu osobně sdělil: „Vidíte tam nějaké mladé lidi? Já ne. Už tehdy se říkalo, že to je koníček pro staré lidi a brzy vymře.“ No, a to vymírání trvá už přes sto let a je stále v nedohlednu. Noví sběratelé stále „rostou“. Stačí se podívat na diskusní fóra na FB, kde každý den padají dotazy typu: „Začínám sbírat, může mi někdo poradit, jak na to?“ Věřte mi, to nejsou začátečníci v důchodovém věku, ti na FB moc nejsou. Do známek a jiných sběratelských předmětů investují jen vyzrálejší investoři, kteří už něco zažili, vyzkoušeli a poznali. Jinak by například Bill Gross, zakladatel investičního fondu PIMCO, nemohl tvrdit, že poštovní známky byla jeho nejlepší investice.
2. „Díky vymírání sběratelů zbydou jen investoři, takže je to strašně volatilní trh.“ Právě naopak – trh s poštovními známkami je velice stabilní, za 180 let existence nenajdete snad žádné cenové poklesy. Střídají se jen období růstu a stagnace. 180 letou historií se může pochlubit jen málo investičních oblastí.
3. „Je nesmysl investovat do něčeho, co neznám a čemu nerozumím.“ Tento argument padl od člověka, který se vyjádřil, že investuje do biotechnologií, space industry a softwarových firem. Dokáži na 100% tvrdit, že těmto odvětvím ten pán taky nerozumí, a ani neví, jaké jsou plány managementu těchto jednotlivých firem. Nokia byla na počátku tisíciletí taky sázka na jistotu, dokud ji během roku nepřeválcoval Apple.
4. "Za sběratelskými předměty (známky, umění, mince,…) není žádná ekonomická realita, jen sentiment sběratelů a investorů.“ Hm, ano. A jaká ekonomická realita stála za společností Enron? Nebo teď nově za Wirecard? Za sběratelskými předměty stojí tradice stará i několik set let. Jaká reality stojí za zlatem? Ročně se ho těží 3000 tun. Picasso už ale nový obraz nenamaluje a známka, která je nyní raritní, už také nebude znovu vytištěna. To je realita.
5. „Neexistuje trh s dostatečnou poptávkou.“ Právě opak je pravdou. U vzácných známek, kterých jsou tisíce různých druhů, je již 180 let nepřetržitý vysoký převis poptávky nad nabídkou. Jeden příklad za všechny – pokud známky Německa sbírá několik set tisíc lidí, ale takové „Saské Trojky“ (jedna z raritních známek této oblasti) existuje jen několik desítek, maximálně několik set kusů, tak je zájem na příštích několik desítek let zajištěn. Nevím, co by se muselo stát, aby počet sběratelů Německa poklesl z těch několika set tisíc jen na několik set, aby všichni mohli vlastnit tuto raritu. Srovnejte si to s akciemi, zlatem, komoditami, kryptoměnami a jinými produkty, které jsou nabízeny kdykoliv na každém rohu. K tomuto tématu se vrátím obšírněji někdy jindy.

Jako investor si myslím, že je třeba diverzifikovat. Mít od každého něco. A známky mají tolik výhod a hlavně tak dlouhou tradici, že by měly být v každém investičním portfóliu. Vždy je potřeba se poradit s odborníkem.