Obrat českého trhu sbírání známek se blíží miliardě, říká expert na filatelii Novák
Před necelými dvěma lety začala investiční společnost Wood & Company nabízet retailový produkt vkladů do zhodnocení vzácných uměleckých předmětů. Portu Gallery. Nejprve auta, postupně bylo možné koupit hudební nástroje, mince nebo známky. Minulý týden zahájila Portu Gallery emisi modrých mauritiů post paid. Vyprodáno bylo za pár minut. Speciálně sestavený aršík této exkluzivní známky vyšel vkladatele celkem na 1,4 milionu korun. „Pokud nás na trhu něco zaujme, rádi o tom budeme přemýšlet. Chtěli bychom například poskládat zajímavé portfolio z chybotisků,“ popisuje další možné investice Portu expert na filatelii Radek Novák.
To, co jste mezi klienty rozprodali, není modrý mauritius post office, ale mauritius post paid, i ten patří ale mezi nejcennější známky světa. Proč? A jaký je mezi oběma rozdíl?
Modrý mauritius post office byl vytištěn v době nedostatku známek. Nová dodávka z Velké Británie ještě nedošla, a tak místní rytec dostal zakázku na tisk známek na Mauriciu. Existuje 12 post office verzí s tímto chybotiskem post office, dvě z nich jsou veřejně obchodovatelné, další jsou v různých muzeích, trustech a podobně. Ze dvou zbylých je jeden v České republice, investor jej zde koupil v roce 2016. Cena nebyla zveřejněna, jde každopádně o sedmimístnou částku v eurech. A druhý je nyní podle mých informací v Německu v jedné slavné sběratelské rodině.
V našem případě jde o zpětně seskládanou originální tiskovou desku variant klasického post paid. Celé pole je ve špičkové tiskové kvalitě.
Modrý mauritius je pojem známý i laikům. Je to nejcennější známka světa?
Není. Je jistě nejznámější, ale ne nejdražší. Nejdražší je takzvaná Britská Guyana one cent magenta. V roce 2014 ji za víc než devět milionů dolarů koupil designér obuvi Stuart Weitzman.
Jak se Portu Gallery dostala k rekonstrukci původní tiskové desky modrý mauritius post paid?
Základ archu má zajímavý příběh, koloval mezi renomovanými investory do známek. Dříve byl majitelem i Arthur Hindt, ten vlastnil jednu podobnou rekonstrukci. Ze dvou poskládal to nejlepší. Před nedávnem se tento arch dostal do Česka k tuzemskému investorovi. Od něj jej Portu Gallery odkoupila.
Jaké lze čekat zhodnocení?
Zajímavé. Nedávno proběhly aukce na některé relevantní modré mauritie post paid ve Švýcarsku nebo ve Velké Británii. Poskládat z nich stejnou sestavu by vyšlo dráž, než kolik stál náš úpis. Portu Gallery plánuje držet tuto investici minimálně pět let. Tak uvidíme.
Plánujete pro Portu Gallery i další nákupy známek v budoucnu?
Dříve jsme realizovali nákup a úpisy prvního nitranského meziarší, další emise představovala historicky první známky z 15 vybraných zemí. Pokud nás na trhu něco zaujme, rádi o tom budeme přemýšlet. Chtěli bychom například poskládat zajímavé portfolio z chybotisků.
Jak funguje obecně trh se známkami?
Sběratelský trh funguje na bázi katalogů. V uznávaných katalozích jsou dány vždy pevné ceny. Od nich se odrážejí aukční ceny, většinou se ale prodá dráž. To pak zase zpětně tvoří ceny nového katalogu. Já tomu říkám, že je to takové perpetuum mobile.
Také krize na jiných trzích známkám pomáhají.
Pomohla i koronakrize?
Určitě. Já sám jsem byznysmen, celý den řeším problémy a večer nebo o víkendu, když mám čas, tak si hraju s papírky. Je to úžasně uklidňující. A takových je nás víc.
Roste počet sběratelů?
Celosvětově existuje přes 50 milionů sběratelů, desetina z toho jsou investoři. Odhaduje se, že v Česku je asi 30 tisíc sběratelů, a počet investorů ochotných investovat do sběratelství stovky tisíc korun je několik set. Jde ovšem o stará data. Troufnu si nicméně tvrdit, že počet sběratelů roste, ale data pro to nemám. Čerstvá důvěryhodná data o počtech sběratelů neexistují.
Existují ale data o obratu filatelie, ten se ročně pohybuje kolem 15 miliard dolarů, v Česku se blíží miliardě korun.
Jak si Česko stojí v globálním kontextu?
Za anglosaským světem ještě zaostáváme. Ve světě existují například na filatelii orientovaná speciální média. Americký magazín Forbes má svého pravidelného dopisovatele na téma známky. Zajímavý podnět v tuzemsku ale třeba přinesla i loňská výstava známek Prestige Philately Club Prague v Národním muzeu.
Kdybyste si měl vsadit na zhodnocení nějakých konkrétních typů známek, co byste myslel, že bude fungovat?
Určitě britské kolonie. Nejstarší známky Indie například, Indie prohlásila poštovní známky za své kulturní dědictví a zakázala jejich vývoz ze země. Čínské známky z období kulturní revoluce. Známky Sovětského svazu do roku 1950. Okupované země a různé protektoráty. A pak chybotisky. I české a československé známky jsou zajímavé.
