V poslednom článku na tému zberateľstva sme si povedali viac o teoretickej časti investovania do collectibles s naším hosťom Radekom Novákom. Keďže teória a prax sú dve odlišné veci, poďme sa pozrieť, ako možno povedané informácie uchopiť priamo do praxe. Pripomínam, že zberateľstvo je ďalšia forma investície. 

Skončili sme pri poštových známkach a poďme pokračovať v ďalšom článku. Radekovi budem opäť klásť otázky a on na ne bude odpovedať.

Poďme si teda niečo povedať o nejakých konkrétnych predmetoch, napr. o poštových známkach. Aký veľký je svetový trh, počet zberateľov, investorov a ročný obrat?

Sbírání známek je celosvětově nejrozšířenější nesportovní volnočasová aktivita, které se dle některých odhadů věnuje více než 50 milionů lidí po celém světě. Především střední a vyšší třída. Plus samozřejmě ti nejbohatší, kteří si kupují rarity v řádu milionů EUR. Přední světoví odborníci odhadují, že se celosvětově ročně zobchodují známky za více než 10 miliard USD a z toho je přibližně 10 % v investičním segmentu. Hovoříme jen o sběratelských poštovních známkách, ne o těch, co se prodávají na poště.

Wow, naozaj až 10 miliárd dolárov? Takéto číslo som nečakal. Ako to vyzerá u nás na Slovensku a u Vás v Česku?

Na Slovensku je ten trh trochu menší, ale i tam se najdou velmi movití sběratelé a investoři. V ČR se odhaduje, že zde je několik desítek tisíc sběratelů a dle mých zkušeností vím, že zde je kolem 200 opravdu silných investorů, kteří vydávají opravdu vysoké sumy. Víte, že největší sbírka známek Československa má tržní hodnotu hodně vysoko přes 100 000 000 korun (4 mil. eur)? Nebo že zde jiný investor neváhal utratit několik milionů USD za Modrého a červeného Mauritia? 

Pekná investícia. O kom je vlastne reč?

Hmmm (úsměv). Tak to vám nesdělím. Ne, že bych to nevěděl, ale zde se dostáváme k jednomu opravdu důležitému bodu – koupě sběratelských předmětů je velmi diskrétní. Informace o prodeji těch Mauritiů do ČR proběhla v roce 2016 všemi světovými médii. A vidíte, ani po 6 letech téměř nikdo neví, kdo je koupil. Neví to ani prodávající, protože to šlo přes prostředníka. A to samé může být i v případě prodeje. Pokud si to zúčastněné strany nepřejí, tak jejich jméno zůstane navěky utajeno. Tyto prodeje se totiž nikde nemusí registrovat. Mnohé probíhají přes prostředníka i z ruky do ruky. Takže pokud si tuto raritu chcete koupit, tak Vám mohu zkusit prodej zprostředkovat, neboť vím, kdo je vlastní, ale Vy sám se s ním nesetkáte.

Tu teda vidím zmysel v tom patriť do nejakej zberateľskej komunity. Investujú do známok tiež českí priemyselníci, bankári alebo podnikatelia? Ak áno, tak kto?

No jistě. Jedním z nejznámějších je určitě předseda a zakladatel Prestige Philately Club Prague, pan JUDr. Mádl, který podniká – mimo jiné i v realitách. V jednom rozhovoru pro nejmenovaný časopis se například vyjádřil, že se mu známky zhodnocují výrazně lépe nežli nemovitosti. A to je to významný člověk z oboru! Přední developer, ne nějaký maličký investor, který si na hypotéku koupil jeden byt v paneláku na pronájem. To hovoří za vše. Členem tohoto klubu jsou mnozí významní čeští podnikatelé, bankéři, právníci a průmyslníci. Někdy mi to připadá až úsměvné, že mnozí leadeři z finančního sektoru utrácejí vysoké částky za známky a jiné sběratelské předměty, dívají se na to z investičního hlediska, a jejich „podřízení“ v práci tyto předměty zatracují. No, je to o informovanosti.

To samé je i ve světě. Stačí si dohledat novinové články o Billu Grossovi, zakladateli fondu PIMCO. Toho zná každý investor. I Gross prohlásil, že nejlepší zhodnocení dosáhl u poštovních známek. Je to k dohledání na webu, myslím že to bylo v rozhovoru pro britské noviny The Guardian.

Aké sú výhody takejto investície? Vieme už minimálne jednou a tou je tá, že sa nikam nákup známok nehlási.

Pár jich je, řekněme si ty nejzajímavější:

Za prvé jsou to vysoce přenosné zásoby bohatství, velmi vysoká mobilita, globální dosah, likvidita v globálních měnách. Ta mobilita se týká především známek. Existuje mnoho doložených případů, kdy raritní známky zachránily životní existenci. Nejvíce jich bylo těsně před druhou světovou válkou. Lidé prchající z Evropy si toho s sebou moc vzít nemohly. Vila propadla státu, auto také, zlatou cihlu si také vzít nemohli, no ale raritní známka s celosvětovou poptávkou, zašitá v kabátu je prostě neodhalitelná. Tu pak v zámoří obratem zpeněžili.

Představte si dnešní situaci některých lidí. Stát zablokuje konta, může zabavit i majetek, nebo znemožnit prodej třeba vaší vily na Francouzské riviéře. Jenže co když potřebuji peníze? Tak prodají v privátní transakci raritní známku, kterou koupili před lety. Jak snadné… 

Další výhodou je, že známky nejsou finanční aktivum, a proto mohou v době vysoké inflace fungovat lépe než hotovost. Dále jich je konečné množství – to už jsem zmiňoval v souvislosti s převisem poptávky. Srovnejte to například se zlatem nebo diamanty, kterých se ročně vytěží ohromné množství. Jsou hmotné aktivum, takže nemůžou zkrachovat jako třeba společnost kótovaná na akciovém trhu.

Je to důvěrná investice. To už jsme zmiňovali u koupě Mauriciů. Je zde přes 160 let tradice, mnoho VIP sběratelů - Bill Gross (spoluzakladatel Pimco), Count Douglas, majitel bezpečnostní agentury Securitas AB nebo největšího světového výrobce zámků Assa Abloy, Hugh Morgan(CEO ohromného australského konglomerátu Western Mining Company), Roman Abramovič, Anatolij Karpov,britská královna,…

A tak dále.

Veľmi dobre sa to takto číta. Sú s tým spojené teda aj nejaké nevýhody?

Tak jistě. Největší nevýhodou je, že je tato investice strašně návyková. Investujete, investujete a najednou už neinvestujete, ale sbíráte. Takových případů znám… ?

Teď ale vážně. Na trhu se vyskytují padělky. U známek je ale ta výhoda, že mnohé z nich jsou známé a jejich původ se nechá dohledat až do druhé poloviny 19. století! Existuje také mnoho odborných institucí, které vystavují certifikáty pravosti. Mně se stalo jednou jedinkrát, že jsem koupil padělek. A to v renomované aukci. A zde se opět ukázala úžasnost tohoto trhu – sdělil jsem tuto skutečnost aukčnímu domu a ten mi obratem, bez jakýchkoliv dotazů, vrátil kompletní sumu.

Naozaj?

No jistě. Je potřeba si uvědomit, že žádný obchodník a už vůbec ne renomovaný aukční dům, si nechce zkazit reputaci kvůli pár procentům z prodeje nějakého padělku. Takže toto riziko je téměř nulové.

Super teda. Čoho sa treba vyvarovať a na čo si dať pozor?

Jak již jsem zmínil nahoře – pozor, aby se z vás nestal sběratel, protože ti pak často nehledí na cenu. Pokud chcete investovat sám, tak si předtím musíte dobře nastudovat, co je k investičním účelům vhodné, co má růstový potenciál a co ne. Na toto téma jsem koncem roku 2021 napsal i knihu, ze které se okamžitě stal bestseller – stačí se podívat na největší český knižní portál. Zde se každý začátečník dočte, jak na to. 

Přesto ale doporučuji se pro začátek spojit s někým, kdo se v oboru opravdu vyzná. Já toto poradenství například poskytuji zdarma, protože se známkami neobchoduji a není to mé živobytí. 

Ja som mal skôr z vás taký pocit, že sa zberateľstvom naplno živíte. Nerozmýšľali ste nad tým?

Mohl bych – a velmi dobře! Jenže já si to stále držím jako koníčka, protože se bojím, že když to začnu dělat na plný úvazek, tak mně to přestane bavit. Takže se rád podělím o zkušenosti, rád pomohu díky svým celosvětovým kontaktům v komunitě sehnat světové rarity, ale účtovat si za to nic nechci.

A neláka Vás založiť si napríklad vlastný aukčný dom?

Hm, mě láká spousta věcí! ? Já jsem typ člověka, který rád něco buduje. Vybudoval jsem na zelené louce dvě zahraniční pobočky pro jednu českou společnost, nyní rozjíždím nové business opportunities pro jednu německou společnost z Hamburku. To už je super výzva, neboť jsou rozkročeni od Latinské Ameriky až po Asii. Ale zpět k Vaší otázce. Je to zajímavá myšlenka, která mně už také párkrát napadla. Když se podívám na náš trh, tak si člověk říká, jak mohou ty místní firmy takto vůbec fungovat. Proč to jejich zákazníci akceptují? V běžném businessu musíte být k zákazníkům přátelský, otevřený, snažit se. U většiny firem ze sběratelského oboru to tak ale nefunguje. Ať už jsou to obchodníci, nebo aukční domy. Člověk má často pocit, že je přímo obtěžuje. Jistě, najdou se výjimky, pár jich též znám. Ale mnohé firmy jsou zamrzlé v ranných devadesátkách, nebo dokonce v dobách socialismu. Takže potenciál by zde určitě byl, obratově i ziskově by to bylo též zajímavé, ale zatím to u mně není na pořadu dne. Na takovou akci bych každopádně potřeboval kvalitního partnera, abychom zde vybudovali opravdovou jedničku s fokusem na zákazníka. A ideálně to rozšířili i do zahraničí. 

Vráťme sa ešte ku tej vašej knihe. Povedzte nám o nej niečo.

Jistě, velmi rád! Před pár lety se mně začalo čím dál více lidí dotazovat, jestli jsou známky dobrá investice, protože by si část peněz rádi uložili do něčeho dlouhodobějšího. Jenže vysvětlujte začátečníkovi během 10 minut, co to vše obnáší. Myslel jsem si, že bych jim doporučil nějakou knihu – tak jsem nakoupil spoustu knih v angličtině a němčině (v češtině nic neexistuje), které se touto problematikou zabývají. Jenže jsem zjistil, že to buď psali lidé, kteří se možná vyznají ve financích, ale nemají tušení, jak funguje sběratelský trh, nebo to byli odborníci na známky, kteří zase neznali ten investiční segment. Takže literatura k ničemu.

Tak jsem se rozhodl, že něco sepíšu sám. Takový souhrn mých zkušeností. Knihu jsem vydal vlastním nákladem na konci prosince 2020 a první náklad byl během 3 měsíců rozebrán. Tudíž jsem hned musel dotisknout dalších 1000 knih! A to vše v době, kdy byla všechna knihkupectví zavřená, takže se vylučují náhodné koupě, kdy ji někdo viděl někde na pultě. Vše to byly cílené koupě lidí, kteří se o tuto problematiku zajímají. Nyní už připravuji druhý dotisk. Je to fakt mazec :) Mezitím jsem na knihu získal skvělé recenze i z odborného tisku, takže jsem vážně spokojen. V současné době probíhá překlad do němčiny a angličtiny, příští rok ji vydám v těchto dvou jazycích, pak se uvidí, co dále.

Znie to dobre. Kde si môžu čitatelia knihu zakúpiť?

Buď přímo u mně na emailu: radek@postovni-znamky.eu – mám ještě pár autorských vydání z dotisku, nebo v kterémkoliv dobrém kamenném či internetovém knihkupectví. Z velkých obchodníků ji mají skladem všichni. Kniha má přes 350 stran, je vázaná, na křídovém papíře s mnoha ilustracemi, tabulkami a grafy a stojí 650 Kč, což je pro kteréhokoliv dobrého investora zanedbatelná částka.

Jinak aktuální informace z trhu zveřejňuji na svém webu www.postovni-znamky.eu. Taktéž jen tak pro svoji potřebu jsem si vytvořil web www.alternativniinvestice.com Nic tam nenabízím, neprodávám… Prostě mně to baví.

Ako to vlastne vyzerá s cenami známok? Majú nejaké cenové výkyvy? Prípadne niekoľko rokov rovnakú, nemennú cenu?

Zkráceně řečeno se dá konstatovat, že ceny vzácných známek dlouhodobě stále rostou. Běžné známky mají cenové výkyvy, ale to investory nemusí zajímat. 

Znie to miestami až moc neuveriteľne...

Já vím. Jenže u známek trh funguje následovně: Na trhu je spousta nakladatelství, která vydávají katalogy známek s cenami. Tyto společnosti (z nichž mnohé se známkami neobchodují, a tudíž jsou zcela nezávislé) sledují trh a změny zanášejí do svých katalogů. Některé z nich vycházejí každý rok, jiné třeba jen jednou za dva nebo i pět let. Takže když někde proběhne nějaký významný prodej, tak se cena zanese do nového vydání katalogu, no a tou se pak chce řídit každý prodávající. Chce za svůj kousek taky takovou cenu. Ono to tak samozřejmě nefunguje ve 100 %, většina známek se prodává za určitý poměr katalogové ceny, ale zjednodušeně řečeno mohu říct, že je zde takové perpetum mobile, které tvoří růst cen – a to jsou právě vydavatelé katalogů. To se nechá dohledat až do 19. století, kdy se na trhu objevily první katalogy.

Ešte ma napadla taká otázka, že aké je vlastne pri známkach zhodnotenie? Existuje nejaký graf?

O zhodnocení známek mnohé vypovídá například tzv. Dimsonův index.

Čo to je?

To je index, který ukazuje investiční výkonnost sběratelských známek. Sestavili ho ekonomové E. Dimson a Ch. Spaenjers v roce 2010 a byl publikován v Journal of Financial Economics. Index obsahuje vývoj ceny 130 britských známek – POUZE, což byla ohromná chyba, které se tito pánové dopustili z období 1900–2008. Pánům ekonomům vyšlo roční zhodnocení 7.0% v nominálním vyjádření, nebo 2.9% ve skutečném vyjádření. Jenže se právě dopustili té závažné chyby, že index nediverzifikovali a sledovali jen ty britské známky. Pokud by sledovali celosvětové rarity, tak by jim vyšlo zcela jiné – výrazně vyšší – zhodnocení, které by mnohem lépe zobrazilo realitu.

Podobnou metodu, ale právě již rozšířenou na rarity z více zemí, použil odborník a dlouhodobý dopisovatel amerického časopisu Forbes, pan R. Lehmann. Tomu vyšlo průměrné zhodnocení v letech 1994-2019 v reálných cenách ve výši 7 % p.a. - docela slušné, že?

Na porovnanie – viem, že americký akciový trh za posledných 30 rokov narastal tempom 9 % ročne. Je možné niekde priložiť aj Dimsonov graf, nech si čitatelia vedia predstaviť napríklad volatilitu?

Ano, podívejme se na tento graf:

Jak již jsem ale zmínil, výše zmínění pánové udělali ohromnou chybu v té diverzifikaci. Pokud by to diverzifikovali, jako to udělal pan Lehmann, tak se ve výnose dostanou nad Equities, a to už je slušné. Nejvyšší růst byl zaznamenán na konci sedmdesátých let, kdy se v době vysoké inflace na západní polokouli zapojili do nákupu i mnozí spekulanti (ano, dokonce i firmy s Wall street), díky nimž ceny rapidně vzrostly, protože tito „investoři“ skupovali i zcela běžné známky. U většiny položek poté logicky nastal delší cenový pokles. Ovšem to se opět netýkalo cen skutečných rarit. Já si zásadně vybírám jen rozinky (a těch je na trhu stále dostatek). 

Mnohé sběratelské předměty jsou to investice, na kterou nemá vliv žádné politické rozhodnutí, žádná krize, nic. Vezměte si dnešní válku na Ukrajině a problémy ruských oligarchů. Svůj majetek schovávali před ruskou vládou do „bezpečných přístavů“ v západním světě. V Anglii mi přeci zámek nevezmou, bankovní konto u proslulé banky je přeci také v pohodě… A jak dopadli? Zmrazená bankovní konta, zabavené jachty, nemovitosti… Kdyby měli malinkou část svého majetku uloženou například v raritních zámkách, tak jim je nikdo nevezme, protože by nikdo nevěděl, že je vlastní. V případě potřeby hotovosti by je přes prostředníka prodali a byli by v pohodě. Tento trh je strašně anonymní, již jsme to zmiňoval výše.

Nemôže sa stať, že dopyt po známkach v určitom období bude nižší a tým pádom to zníži aj cenu?

Odpověď. Tak stát se může ledacos. Ale pokud se bavíme konkrétně o známkách, tak ty mají tu výhodu, že je zde historie, která trvá již více než 180 let. Za tuto dobu nenajdete období, kdy by hodnota vzácných (a to zdůrazňuji) známek klesla. Najdete pouze období, kdy výrazně kolísá cena běžných známek, pro sběratelské účely. Ale vzácné kusy, existující v jen pár exemplářích, mají celkem průhledný cenový vývoj směrem nahoru. A jak již jsem zmínil, tyto rarity nemusí stát statisíce eur. Najdou se dobré kusy s investičním potenciálem i za tisíc eur. To samé platí i pro mnoho dalších sběratelských předmětů. Nesnažím se nikoho přesvědčit, aby začal kupovat sběratelské předměty za investičními účely. Tím bych byl sám proti sobě, protože čím větší bude poptávka, tím více půjdou ceny nahoru. Mé investorské „já“ by to potěšilo, ale mé sběratelské „já“ by to nepotěšilo, protože by se mnoho předmětů stalo nedostupnými.

Je investícia do známok vhodná aj pre investora, ktorý sa v známkach nevyzná, napr. pre mňa?

Myslím si, že do známek nebo jiných sběratelských předmětů si může zkusit zainvestovat každý. Pokud si na to netroufá sám, ať se s někým poradí. Já své zkušenosti rád nasdílím. Nedělám žádná investiční doporučení, to zdůrazňuji. Ale rád řeknu, co bych si sám bez obav koupil. Přiznejme si to na rovinu – 99 % investorů se nevyzná ani v akciích, přesto do nich investují. A přitom si často nechávají radit od lidí, kteří jim nabízejí produkty, v nichž oni sami nemají ani euro. Tím teď mířím především na poradce v bankách. Vychvalují skvělé investice, které jim předhodil jejich nadřízený shora a sami chodí domu se dvěma tisíci eur hrubého měsíčně.

Akú majú známku všeobecne likviditu? Ako rýchlo sa môže investor dostať ku svojím peniazom?

Likvidita je určitě nižší nežli u akcií, nebo kryptoměn. Ale nechá se zprocesovat v řádu několika hodin, někdy pár dní a u opravdových rarit, pokud chcete docílit co nejvyšší ceny, tak i týdnů. Je to ale dlouhodobá investice, takže jen hloupý investor by u dlouhodobé investice požadoval likviditu v řádu minut nebo hodin. Na to má přeci jiné instrumenty.

Fajn. Akú čiastku je vhodné investovať? 

Jak již jsem zmínil – takovou, kterou mohu dlouhodobě postrádat. Zajímavé známky se dají pořídit již do deseti tisíc korun za kus. Hezké portfolio se nechá sestavit i za 100 000 Kč. Já mám v mnoha případech namodelováno, že za 250 000 Kč už může být opravdu krásná sestava světových rarit.

To je ideálna čiastka. Povedzme, že si chcem takéto portfólio známok zostaviť. Ako na to?

Máte dvě možnosti. Buď si nastudujete ceny a začnete sledovat celosvětové aukce. Snad každý den je někde zajímavá aukce, většinou přístupné online. Bude vás to stát ale opravdu hodně času a občas se spálíte – nevadí, chybami se člověk učí. Počítám, že při investování do akcií musíte taky investovat čas na vzdělání a uděláte chyby.

Nebo se obrátíte na někoho, kdo se v tom vyzná a on pro vás ty známky sežene. Vy se postupně budete vzdělávat a časem si je začnete shánět sám.

Ako vlastne takéto známky sledovať? Treba mi trezor?

Tak pokud nemáte známky za miliony korun, které by měly být ideálně uloženy v bankovním trezoru, tak je v klidu můžete mít doma ve speciálním albu, třeba v knihově. Důležité je, aby nebyly vystaveny přímému slunečnímu světlu a nebyly ve vlhku. Ideální je pokojová teplota a vlhkost. 15 stupňů Celsia už je ale málo, při této teplotě už vzniká vlhkost, která by známky poškodila.

Nájdeme v Česku aj nejaké rarity v rámci známok?

No rozhodně! A kolik! ČR patří ke světovým filatelistickým velmocem. Máme zde i mnohé unikáty, které nejsou nikde jinde na světě. To by ale byl docela dlouhý seznam. Taktéž v rukách slovenských sběratelů a investorů jsou velmi zajímavé rarity světového významu. Je zajímavé, že mnozí tito majitelé pocházejí i z významných finančních institucí.

A ešte taká zaujímavá otázka – ako je to so zdanením? Vzťahujú sa na výnos nejaké dane?

Daně, ty nemá nikdo rád, že? Kromě tedy státu, ten je miluje… Jak již jsem zmínil, většina lidí, kteří si kupuje sběratelské předměty, tak je drží hodně dlouho. Vlastně jsou to sběratelé. A v mnoha státech světa platí, že příjem z prodeje sbírky se nedaní. Někdy je to podmíněno dobou držení, která bývá třeba 1 rok. Samozřejmě dané předměty nesměly být zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnost poplatníka. To už by bylo považováno za hlavní výdělečnou činnost, a ta se daní.

Takže si to přidejme do výhod takové koupě – žádné daně!

Takže si to zhrňme – vy teda so známkami neobchodujete, ale sám ich považujete za skvelú investíciu. Prípadným investorom rád zdieľate zdarma svoje skúsenosti, prípadne pre nich dokážete aj nejaké vzácne známky zohnať, áno?

Ano přesně tak to je. Jen bych doplnil, že když pro někoho nějakou raritu seženu, tak si vždy dám podmínku, že si ji mohu zdokumentovat a sken použít bezplatně pro mé publikační účely. Toť vše. Tato služba pro mě má jednu úžasnou přidanou hodnotu – nedovedete si představit, jací lidé se na mně ohledně rady již obrátili. Nikdy byste to do nich neřekl. A nejvíce mně těší, že to zpravidla nebyly žádné jednorázové kontakty. Jak říkám, do sběratelských předmětů ukládá peníze opravdu hodně lidí. Díky mému nadšení pro tyto předměty dokážu dát dobré typy na koho se obrátit při koupi nebo investicích do whisky, mincí, starých automobilů, vzácných tisků a knih atd.

Vyzerá to tak, že máte jedného nového klienta, mňa :) Ďakujem aj v mene čitateľov za tento rozhovor. Dozvedeli sme sa veľa nového a to v oboch článkoch.

Rádo se stalo!

Prešli sme si teda už aj praktickú časť investícií do zberateľstva. O autorovi článku sa viac dočítate na webe https://www.postovni-znamky.eu. Zaujímavé možnosti nájdete tiež na www.alternativniinvestice.com.